Banky, spořitelní a úvěrová družstva nebo platební společnosti budou muset poskytovat úřadům údaje vyplývající ze zákona proti praní špinavých peněz pro mezinárodní i tuzemskou správu daní. Advokáti, notáři, daňoví poradci nebo auditoři budou muset poskytovat tyto údaje jen pro mezinárodní spolupráci při správě daní. Schválila to dnes Sněmovna v novele daňového řádu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) byla s výsledkem spokojena. Velmi kriticky se k novele vyjádřily banky, jde podle nich o výrazné prolomení bankovního tajemství.

Piráti, kteří navrhovali, aby advokáti a obdobné profese museli poskytovat údaje i pro vnitrostátní správu daní, s výsledkem spokojeni nejsou a podle mluvčí Karolíny Sadílkové budou dál usilovat o to, aby složité majetkové struktury ve více jurisdikcích nebyly zneužívány k praní špinavých peněz a daňovým únikům. V úmyslu mají předložit například návrh na zveřejnění rejstříku konečných vlastníků a omezení veřejných zakázek pro neprůhledné firmy, sdělila Sadílková.

Novela daňového řádu na základě evropské směrnice DAC 5 zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje vyplývající ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Jsou to informace, které už nyní musí poskytovat Finančnímu analytickému úřadu. Informace mají podle směrnice sloužit k mezinárodní spolupráci při správě daní, ministerstvo šlo ale nad rámec směrnice a chce, aby finanční instituce poskytovaly informace i pro tuzemskou správu daní. Už při předchozím projednávání návrhu to kritizovali pravicoví poslanci, kteří vyjadřovali obavy z útoku na soukromí a prolomení profesního tajemství.

Základním problémem je podle České bankovní asociace to, že by banky měly informace sdělovat správcům daně i pro vnitrostátní správu daní. Podle dosavadních pravidel byly určeny primárně pro Finanční analytický úřad, zatímco nyní by o jejich sdělení mohl žádat kterýkoli správce daně, tedy nejenom finanční úřady, ale také třeba obce či pracovníci celní správy. Všechny tyto subjekty totiž mají postavení ‚správce daně‘. Lze tedy očekávat významný nárůst počtu těchto dotazů. Zatímco v rámci FAÚ s nimi pracuje v zabezpečeném režimu několik desítek analytických pracovníků, zaměstnanců ‚správců daně‘ je téměř 20.000, sdělila asociace ČTK.

Sněmovna přijala novelu upravenou podle návrhu ústavně-právního výboru. Na návrh poslanci vyřadili povinnost bank podávat informace o tom, z jakého telefonního čísla nebo IP adresy se klient připojuje k bankovním službám. Nové povinnosti se navíc nebudou vztahovat na dobu před účinností zákona. Generální finanční ředitelství navíc bude žádat o informace příslušnou profesní komoru. Schillerová s tím byla spokojena a odmítla tvrzení opozice, že by novela znamenala prolomení bankovního tajemství. „Považuju to za velký úspěch,“ řekla novinářům.

Celý článek najdete na webu Česká justice.