V37

Odpočinek pracovníků musí být delší. Přelomový verdikt unijního soudu dopadá na tisíce podniků

23
Březen
2023

Firmy, které jedou ve směnném provozu, mají velký problém: ukázalo se, že zaměstnancům často nedávají dostatečné volno, a měly by proto předělat svůj dosavadní systém směn. Může za to nový verdikt Soudního dvora Evropské unie, který nečekaně rozhodl, že se má zákonem daná doba na odpočinek počítat jinak než dosud. Díky čemuž by části zaměstnanců mělo přibýt volna. 

Komplikace to znamená hlavně pro firmy působící v dopravě, zdravotnictví a dalších oborech, kde jedou v nepřetržitém nebo směnném provozu. Zvláště pokud nemají dostatek lidí, což se snaží suplovat přesčasy, aby jejich chod nezkolaboval. Ve směnném provozu přitom podle Českého statistického úřadu pracuje až třetina všech zaměstnanců a problém se tak může týkat tisíců firem.

Český zákoník práce nyní stanovuje, že během jednoho týdne musí zaměstnavatel umožnit pracovníkům minimálně 35 hodin nepřetržitého odpočinku. Jenže k němu je teď nutno připočítat ještě 11 hodin coby denní odpočinek na celkových 46 hodin týdně. A to právě na základě verdiktu unijního soudu, jenž teď v březnu rozhodl o výkladu již dávno platné směrnice EU.

Ta říká, že zaměstnanci mají nárok na denní a týdenní volno. A stanovuje jejich minimální délku – v prvním případě 11 hodin, v druhém 24 hodin. Česko ale týdenní odpočinek v zákoníku práce stanovilo na 35 hodin. „Dosud to všichni brali tak, že v týdenním odpočinku je denní odpočinek zahrnutý. Nesetkala jsem se s jiným přístupem,“ říká Veronika Odrobinová z poradenské společnosti Grant Thornton.

„Zákonodárci evidentně ta dvě volna ze směrnice při tvorbě zákona sečetli,“ uvádí Tomáš Procházka z advokátní kanceláře Aegis Law. Jenže evropský soud nehledí na to, jak je v Česku nastavené týdenní volno a kolik hodin činí. Byť je vyšší, než stanovují unijní pravidla, je podle soudu nutné k němu přičíst ještě denní volno. V českém případě by tak zaměstnanec měl mít během sedmi dnů nově nárok na 46 hodin nepřerušovaného odpočinku.

Směny rozhazují na rok dopředu

Důvodem, proč se unijní soud směrnicí teď zabýval, je spor v Maďarsku. Tamní soud, který řešil spor strojvedoucího se zaměstnavatelem o nevyplacené směny, se obrátil na Soudní dvůr EU s žádostí o výklad toho, jak má volno počítat.

Tuzemské firmy i stát nyní zkoumají, co verdikt znamená a jak na něj reagovat. „Rozsudek nyní podrobně analyzujeme a poté zvážíme další kroky,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Podle něj ale platí dosavadní pravidla, a tak se pro české zaměstnavatele a zaměstnance nic nemění. Právníci však upozorňují, že sice právní úprava zákoníku práce platí, ale musí se nově vykládat podle verdiktu Soudního dvora EU.

_____________________________

Klíčový případ z Maďarska

Soudní dvůr EU rozhodoval takzvanou předběžnou otázku, se kterou se na něj obrátil soud v maďarském Miskolci. Ten řešil spor strojvedoucího se zaměstnavatelem o nevyplacené směny a ptal se, jak má volno počítat s ohledem na evropskou směrnici. Maďarský zákoník práce stanovuje minimální týdenní odpočinek na 48 hodin, tedy dvojnásobek minima dle směrnice.

Evropský soudní dvůr řekl, že je jedno, v jaké délce stanoví týdenní volno jednotlivé státy. Zaměstnanci musí dostat jak týdenní, tak denní volno současně.

„Je-li pracovníkovi poskytnuta týdenní doba odpočinku, má rovněž nárok na dobu denního odpočinku, která předchází uvedené týdenní době odpočinku,“ konstatoval unijní soud.

Při zavedení nového výkladu pravidel by tak měli mít maďarští zaměstnanci právo na nepřetržitý odpočinek celkem v délce 59 hodin během každého týdne.

_____________________________

Například České dráhy potvrzují, že jim nová pravidla způsobí komplikace. Podle platné kolektivní smlouvy mají zaměstnanci nárok na 36 hodin nepřetržitého volna během týdne. Jen každý druhý týden jim musí společnost poskytnout volno v délce 48 hodin.

Rozvrhy směn provozních zaměstnanců přitom mají dnes dráhy stanovené rok dopředu. „Zapracování této změny by pro nás bylo velmi složité a komplikované, a to jak z pohledu plánování směn a sestavení jejich rozvrhu, tak i z pohledu navýšení personálních kapacit,“ říká mluvčí drah Lukáš Kubát. 

Pracovní dobu kromě zákoníku práce určuje pro pracovníky v dopravě i vyhláška vlády. Ta sice umožňuje, aby se z provozních důvodů doba na odpočinek posunula. Ale jen tak, že musí během tří týdnů v součtu činit 105 hodin.

„Výklad soudu znamená, že se bude muset přepočítat, a bude to nejméně 138 hodin za tři týdny,“ říká Oldřich Schneider, místopředseda odborového svazu pracovníků v dopravě Dosia. I oni si nyní dělají analýzu, jak dál postupovat. A i podle něj se budou muset zřejmě předělávat rozpisy směn.

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové dodržení uvedeného výkladu zkomplikuje situaci i ve zdravotnictví. „Prodloužení volna na 46 hodin by se nám líbilo, ale nevím, jestli je to reálné,“ říká s tím, že by to mohlo udělat velké problémy nemocnicím. Už teď přitom sestry a lékaři často slouží víc hodin, než je možné maximum. A porušují tak zákoník práce.

Inspektoři práce čekají na pokyny

I sestry mají rozpisy hotové rok dopředu. Často dělají „dvanáctky“ a teoreticky by měly mít podle pravidelného rozpisu dostatečnou délku nepřetržitého volna. Jenže kvůli nedostatku zdravotního personálu musí velká část z nich dělat i přesčasy. A s těmi už nemusí splnit podmínku na 46 hodin nepřetržitého odpočinku.

„Zatím se směny rozepisují tak, aby ta doba týdenního volna odpovídala zákoníku práce, tedy 35 hodin,“ potvrzuje Žitníková. „V okamžiku, kdy se do toho dávají přesčasy, tak se obávám, že se do toho nemocnice nevejdou.“ Naopak na policisty, hasiče či vojáky nemá žádný dopad. Jejich zaměstnávání se řídí zákonem o služebním poměru, a uvedená směrnice se proto na ně nevztahuje.

Na to, jak se k dané situaci postaví, se chtějí ptát vedení firmy i odboráři Škody Auto. „Už jsme se domluvili na setkání, kde budeme chtít vědět, jak na to zareagují,“ říká šéf tamních odborářů Jaroslav Povšík. Sama firma na dotaz HN, co pro ni verdikt znamená, pouze sdělila, že dodržuje platná ustanovení zákoníku práce.

To, zda firmy poskytují zaměstnancům dostatek volna, by měl kontrolovat Státní úřad inspekce práce. „Předpokládám ale, že inspekce bude rozumná a nějakou dobu to bude tolerovat a řešit to zatím jen napomenutím, a nikoli pokutou,“ doufá Odrobinová.

Jak se k tomu postaví sami inspektoři práce, není zatím jasné. Podle mluvčího Richarda Kolibače teprve vyhodnocují dopad verdiktu a počkají na pokyny zřizovatele jejich úřadu, jímž je ministerstvo práce a sociálních věcí.

Podle právníka Procházky by řešením bylo upravit zákoník práce, kde by se převzaly časy odpočinků, které zmiňuje evropská směrnice, již řešil soud. A stanovilo by se, že týdenní volno je 24 hodin – podle minima ve směrnici. Spolu s 11 hodinami denního volna by to činilo 35 hodin, z kterých všichni v Česku dosud vycházejí.

„Bylo by to nejelegantnější řešení, navíc na vládě je právě novela zákoníku práce,“ říká právník. V tom případě by padla možnost, aby zaměstnanci měli výhodnější podmínky, než uvádí evropská pravidla.

Podle Odrobinové skýtá uvedený výklad ještě jedno nebezpečí pro firmy. Zaměstnanci by se mohli domáhat zpětně odškodnění – že pracovali i v době, kdy měli mít podle zákona volno. „Dokážu si představit žalobu o náhradu škody, že jim bylo nařízeno víc práce, než mohli podle zákona odpracovat.“

Zdroj: Hospodářské noviny